Podle dodnes tradované lidové pověsti ves dostala jméno podle dávného dřevěného hradu Chotčína, který stával v nedalekém lese na takzvané Jirkově skále, nejvyšším bodu v okolí.Říká se , že ještě před sto lety tu prý bylo možno vidět skromné zbytky nějaké dřevěné stavby.
Jiné rovněž nedoložená pověst praví , že ve vsi na Kuchařově louce býval klášter obklopený hřbitovem.Za husitských válek byl prý dobyt a rozvalen:Zvony z chrámu kláštera podle pověsti zapadly do nedaleké studánky a beze stopy zmizely.Vždy , když měla postihnout Chotčiny mimořádná událost, se lidé dušovali , že ze studánky slyšeli hlasy zvonů.
Uplynulo mnoho let .Služka ze statku šla ke studánce kropit len.Pojednou ucítila , že ve vodě o něco zavadila,Když se podívala uviděla zvony.Než se vzpamatovala zvony smutně zahučely a zmizely.Od té doby je nikdo neslyšel.
Vypráví se , že při orbě hospodář Kuchař na poli Kopanice , každým rokem nacházel různé staré střepy.Stolař se Šenkýřen zase vykopali za stodolou hrnec plný stříbrných mincí.Také v Šenkýřově lomu našli podobný poklad.
Největší poklad tu prý stále čeká na svého objevitele.Podle staré pověsti ho může získat pouze člověk
svrchovaně spravedlivý a bezúhonný.Jen takový může spatřit hada, který se ve vsi čas od času zjevuje a v hubě drží klíč.Tímto klíčem je možno otevřít dveře k Jirkově skále, za kterým je vchod do prostorné jeskyně, plné vzácných předmětů,drahokamů a drahých kovů.Toto bohatství tu údajně shromáždili majitelé Chotčinského hradu a spolehlivě ukryli před nepřítelem.
Vypráví se , že několik jedinců splňovalo podmínky čistoty duše i osobního štítu, ale žádný nenašel odvahu hadovi sebrat klíč.Než se stačili odhodlat , tajemný had vždy zmizel.