Nedaleko Nových dvorů v lese zvaném Vejchachu je hluboká a široká jáma zaplněná vodou.Snad je to zbytek po někdejším dolování.O ní se vyprávělo, že je bezedná.a proto se tomu místu říkalo v Propasti.Povídalo se , že jáma je spojená s Táborským Jordánem.
Lidé věřili pověsti, že v onom lese žije divý muž jménem Vojchacha a podle něj taky dali lesu jméno.Projevoval se zejména hejkáním, kterým vábil lidi do lesa a pak je v Propasti topil.Ve vsi se dokonce dlouho o něm udrželo lidové říkadlo: Achich ach, jde Vojchach, to mám strach!
Zdejší lid rovněž trápila světýlka, věřilo se , že jsou to nešťastné dušičky nekřtěňátek,které nocí bloudí a po ukrácení dlouhé chvíle skotačí v bažinách.Jedna selka , která byla v Nových Dvorech na svatbě , je dokonce viděla.Trochu se pozdržela a na cestu k domovu se vydala až za tmy.Sotva udělala pár kroků pomyslela si , že by ji na cestu mohla posvítit světýlka.Myšlenku nemusela ani vyslovit nahlas a její přání bylo v okamžiku splněno.Najednou jich okolo ní bylo plno. Poskakovala a rejdila, až selka dostala strach vzala nohy na ramena a utíkala zpět do vsi , kde raději přenocovala.
O lese Hatiny se vypráví , že ve svátek Dušiček tu bývalo slyšet zvuky nápadně podobné náboženským písním a našli se i lidé , ochotni odpřísáhnout, že tu viděli tajemné víly,které lákali lidi k tanečnímu reji.Jednou se jimi dal zlákat mladík ze vsi.Víly by ho málem utancovali k smrti,ale podařilo se mu včas utéci.